Navigace

Obsah

Historie školství v Plasích

aneb „Školy, vyprávějte.“

            Počátky školství v Plasích se datují již od středověku. Klášterní škola zde pravděpodobně byla od 12. století. Až do zrušení kláštera v roce 1785 fungovala internátní klášterní škola určená k výchově budoucích řeholníků. Po reformách Marie Terezie v Plasích vznikla první veřejná škola. Vyučování probíhalo ve špitále, což byl  dřevěný domek pro chudé poutníky nad hlavní klášterní branou. V roce 1805 se škola přestěhovala do konventu, protože dřevěná budova vyhořela. V polovině 19. století chodilo do dvou tříd kolem 300 – 350 žáků. Například v roce 1823 měla škola zapsáno 330 žáků, vyučoval zde jeden učitel s pomocníkem ve dvou třídách. Proto byly zřízeny další dvě třídy, ale počet žáků ve třídě byl stále velmi vysoký (kolem 80). Přeplněné třídy, nedostatečné vytápění a špatné hygienické podmínky vedly k časté nemocnosti žáků. Ke zlepšení situace došlo až po vzniku samostatného Československa, kdy byla v Plasích v roce 1921 zřízena měšťanská škola, která byla také v konventu. Budova kláštera poskytovala své prostory k výuce téměř 130 let a vystřídala se zde stovka světských učitelů (67 učitelů a 33 učitelek). Na novou školní budovu si musely Plasy počkat až do roku 1934, kdy se nová škola stala chloubou celého kraje. V 50. letech byla v Plasích zřízena jedenáctiletá střední škola zahrnující tři stupně vzdělávání (třetí stupeň byl zakončen maturitou). Pro narůstající počet žáků stávající budova nestačila. Situaci bylo nutné řešit přístavbou nebo stavbou nové budovy školy. Konečné rozhodnutí pro výstavbu nové školy padlo v roce 1959.

        Nový školní areál o třech pavilonech byl umístěn na polích nad sv. Václavem a stal se novou dominantou města. Plány výstavby nové školy vypracoval Státní projektový ústav Plzeň. Stavbu realizovaly Pozemní stavby Plzeň. Stavbyvedoucím byl pan Jaromír Bouda z Plas. Rozpočet stavby činil 6 milionů korun.  Slavnostní otevření nové školní budovy se uskutečnilo 19. srpna 1962. Byla zde umístěna základní devítiletá škola, střední všeobecně vzdělávací škola a mateřská škola. V důsledku otevření nové školní budovy došlo ke zrušení málotřídek v Pláních (1962), v Babině (1962), v Lomničce (1967) a v Žebnici (1975).

            Ze vzpomínek pana Boudy: „ Přednost měla výstavba pavilonů. Museli jsme pracovat i v zimě. Malta se připravovala uvnitř a ven se vozila na zednickém kolečku. Přijela i televize natáčet dokument o tom, jak jsou zajištěny stavební práce v zimním období. Úklidové práce vykonaly matky školních dětí a připravily školu k tomu, aby mohlo být zahájeno vyučování.“

          Na plaské ZDŠ  byla zřízena první odborná učebna pro výuku jazyků v tehdejším Západočeském kraji podle návrhu pana učitele Jiřího Svobody za odborné spolupráce zaměstnance Okresní správy spojů pana Františka Labeckého. Podstatou nového způsobu výuky bylo propojení učitele s každým žákem pomocí elektrotechnického zařízení.

       Dnešní budova Základní školy Plasy má i po padesáti letech stále mladistvou tvář. Je vybavena moderní výpočetní technikou a stabilní učitelský sbor využívá různé digitální výukové pomůcky. Škola je velmi zachovalou padesátnicí a přejeme jí ještě dlouhá léta.